Autismus. Zvláštní porucha, kterou tak dokonale přiblížil veřejnosti americký herec Dustin Hoffman ve filmu Rain Man. Přiblížil, nikoli vysvětlil. I vědci si dodnes lámou hlavu nad příčinami onemocnění, které uzavírá lidi do jiného světa.
V onom slavném filmu Dustin Hoffman nerozumí lidem a světu kolem sebe, ale dokáže během vteřiny spočítat, že 25. prosinec roku 1856 připadl na úterý. Tak by se dal velmi zjednodušeně popsat základní paradox autismu. Jeho projevy a příčiny jsou samozřejmě mnohem složitější.
Historie
Výraz autismus poprvé použil psychiatr Leo Kanner v roce 1943. O rok později popsal stejný jev rakouský pediatr Hans Asperger. Kanner aplikoval nový termín na děti, které se vyhýbaly společnosti, byly posedlé rutinními úkony, špatně se vyjadřovaly, ale často oplývaly vysokou inteligencí. Podle Aspergerovy definice byly autistické děti sociálně neobratné, projevovaly zvláštní obsese, nicméně se velmi dobře vyjadřovaly a měly bystrý rozum. Oba odborníci poukazovali na možné genetické příčiny autismu. Pak nad jejich teoriemi zvítězilo freudovské vysvětlení. Autismus prý není vrozený, říkali tehdy vědci, ale způsobuje jej v raném dětství chlad a nezúčastněnost rodičů, zejména matek.
Otázky
Dlouhá léta byla většina autistických jedinců zavírána do psychiatrických ústavů. Dnes už většina z nich žije v normálním prostředí a ví se také, že rodiče za jejich poruchu nemohou. Ačkoli byl autismus podrobně popsán, vznáší se kolem něj řada otazníků. Především proto, že pod tímto souhrnným názvem se skrývá velmi složité postižení s celou škálou nejrůznějších příznaků jdoucích od těžké poruchy s mentální retardací až po lehké formy, které lze jen stěží rozeznat.
Dvě inteligence
Psycholog Baron-Cohen z cambridgeské univerzity se pokusil vnést do problému větší pořádek a definoval autismus jako nerovnováhu mezi dvěma základními typy inteligence. Tzv. typ E (Empathizing) pomáhá člověku rozumět druhým lidem, zatímco typ S (Systemizing) umožňuje rozumět věcem. Většina lidí má obě schopnosti, ale vědecké studie naznačují, že ženy mají rozvinutější empatickou inteligenci a muži zase více vynikají v systematizování. Při pozorování malých dětí se ukazuje zajímavý jev. Novorozené holčičky se dívají déle na tváře než na mechanické hračky, chlapci to dělají naopak. Ve věku tří let si dívky dokážou mnohem lépe než chlapci představit pocity pohádkových bytostí a kolem sedmi let umí rychleji v příběhu rozeznat faux pas. V dospělosti je to podobné. Ženy lépe interpretují výraz tváře i tón hlasu. Muži vynikají v prostorovém a mechanickém uvažování. Podle tohoto rozdělení by autismus byl vlastně přehnanou verzí mužského profilu - extrémní obliba v systémech s jasně danými pravidly kombinovaná s neschopností odhadovat city a záměry druhých lidí. Není žádným tajemstvím, že autismus postihuje mnohem více chlapce než dívky. Z devíti až dvanácti milionů lidí trpících autismem tvoří podle odhadů 80 procent muži. Problém není tak jednoduchý, ale základní rysy poruchy tomuto schématu odpovídají.
Nerozumím vám
Nejzjevnějším poznávacím znamením autismu je snížená schopnost komunikace s okolím. Autistické děti vnímají ostatní lidi jako nepředvídatelné předměty. Neumí z výrazu tváře nebo z chování odhadnout jejich pocity a neumí se přizpůsobovat společenským situacím. Nedokážou si představit, že jiní lidé mají vlastní cítění a vjemy lišící se od těch jejich. Často nereagují, pokud jsou volány jménem. Jeden psycholog se kdysi vyjádřil, že peklem pro autistu je překvapení. Lidé s tímto postižením špatně snášejí jakoukoli změnu. Často reagují hystericky, křikem, kopáním apod. Potřebují, aby se činnosti opakovaly stále stejným způsobem. Vyžadují například pokaždé stejné kousky jídla na talíři, stejné oblečení jak pro sebe, tak pro rodiče, stejnou cestu do školy. Dokážou celé hodiny vykonávat jednu činnost: kolíbat se ze strany na stranu, stavět kostky na sebe, foukat mýdlové bubliny atd.
Do nejmenšího detailu
Autistické děti milují řád a pořádek. Rády skládají předměty do řady, rozdělují informace do skupin. Shromažďují fakta a dokážou si jich zapamatovat neuvěřitelné množství. Například jeden dospělý pacient si zapamatoval žebříčky deseti největších hitů publikované v časopise Billboard od roku 1947. Pokud mu někdo řekl své datum narození, bez zaváhání sdělil, co se ten den hrálo v rádiu. Normálně vyvinuté dítě začne při kreslení vláčku s obecnou představou. Nakreslí řadu dlouhých obdélníků na kolech. Autistické děti často začínají kreslit okrajové detaily a rozvíjejí je do obdivuhodně plastických kreseb. Výborně zachycují perspektivu. Mnohdy mají nadprůměrné hudební nadání. Na rozdíl od většiny ostatních lidí berou v úvahu veškeré údaje, které jejich smysly pochytí. Tím by se také dala vy světlit jejich encyklopedická paměť, bleskové matematické výpočty a přehnaná citlivost na zvuk, světlo a texturu předmětů.
Odpovědi
Freudovská představa necitlivé matky byla překonána. Zůstala otázka, co je pravou příčinou autismu. Možností se nabízí několik. Na nejpravděpodobnější z nich upozornila lékaře skutečnost, že autistické děti vykazují v prvních letech života přehnaně rychlý růst mozku. V období kolem čtyř pěti let mají mnohdy mozek velký jako dospělý jedinec. Pomocí moderní metody zobrazování funkční magnetickou rezonancí (fMRI) vědci odhalili v mozku autistických dětí několik abnormalit. Například mnohem nižší činnost prefrontálního a parietálního (temenního) cortexu při zadání jednoduchého úkolu zahrnujícího prostorovou paměť. Tato část mozku má zásadní význam pro plánování a řešení problémů. Další změny byly nalezeny v limbickém systému, zejména v amygdale související s cítěním a náladou a v hippocampu důležitém pro paměť. Buňky v tomto systému byly u autistických jedinců neúměrně malé, stlačené k sobě a nevyvinuté. Jiný problém se objevil v mozečku (cerebellum). Mozeček je jedna z nejčinorodějších oblastí mozku, která přijímá tisíce informací o vnějším světě, zpracovává jejich obsah a připravuje jiné části mozku k odpovídající reakci. Pro jeho činnost jsou nezbytně nutné tzv. Purkyňovy buňky (podle fyziologa J. E. Purkyně, který je objevil). Cerebellum autistů má těchto buněk kritický nedostatek.
Množství hypotéz
Existují i další teorie. Například že za autismus mohou viry. Výskyt spalniček v prvním trimestru těhotenství prý zvyšuje riziko vzniku této poruchy u dítěte. Mnozí rodiče kladou postižení svých potomků do souvislosti s očkováním proti spalničkám a příušnicím. Jeden anglický lékař uveřejnil studii dokazující, že očkované autistické děti mají vyšší hladinu spalničkových virů ve střevní tkáni. Jeho důkaz není příliš přesvědčivý, neboť může jít o pouhou shodu okolností. Pod drobnohled se ve vztahu k autismu dostaly také některé léky, které užívaly matky v těhotenství.
Jedovatý vzduch
Někdy bývá vina kladena znečištěnému prostředí. Nikoli bez příčiny. V malém městečku Leomensteru poblíž anglického Manchesteru se vyskytlo neobvykle velké množství případů autismu. V obci byla dříve továrna na sluneční brýle. Zjistilo se, že většina postižených jedinců bydlela v domech umístěných přesně ve směru, kam vítr hnal toxické výpary z továrních komínů. Náhoda, nebo možné vysvětlení?
VyhlídkyY
Žádnou z uvedených hypotéz si vědci nejsou stoprocentně jisti. Snad s výjimkou mozkových změn, neboť ty magnetická rezonance prokazatelně zjistila. Než badatelé přijdou na to, proč tyto změny v mozku vznikají, čeká je zřejmě dlouhá cesta.
Kdo chce vědět víc: www.autism.com a www.exploringautism.org
Aspergerův syndrom
Lehčí forma autismu, oficiálně uznaná teprve deset let, nicméně rozšířenější než klasický autismus. Jak název naznačuje, poprvé ji popsal zmíněný pediatr Hans Asperger. Lidé s tímto syndromem mají většinou normální IQ a dobré vyjadřovací schopnosti. Proto je nesnadné je rozpoznat. Na rozdíl od těžší formy autistického postižení dovoluje Aspergerův syndrom vést plnohodnotný život včetně založení vlastní rodiny. Podle nejnovějších poznatků trpí tímto syndromem řada nadprůměrně inteligentních lidí, a tak není divu, že se nevyhýbá ani slavným osobnostem. Určité rysy této poruchy lze spatřovat u Alberta Einsteina, Alfreda Hitchcocka, Andyho Warhola, Boba Dylana, hrdiny filmu Matrix Keenu Reevese nebo třeba u počítačového mága Billa Gatese. Sám Asperger jednou prohlásil: "Chce-li někdo vyniknout ve vědě nebo v umění, je pro něj jistá dávka autismu nezbytná."
Tommy. Má rád vědu, matematiku a mechanické hračky. Trpí Aspergerovým syndromem. Tommyho bratři dvojčata trpí velmi silnou formou autismu.
Když si šestadvacetiletá Hannah hraje s koulemi na koberci ve společnosti otce, může hra trvat celé dlouhé hodiny.
Autisté nereagují na tváře stejně jako normální lidé. Studie z Kalifornské univerzity ale vyvrátila jeden mýtus: není pravda, že nečiní rozdíl mezi cizími lidmi a blízkými. Při pohledu na známou tvář začne jejich mozek pracovat na plné obrátky.
Jason nemluví. Pokud něco chce, komunikuje pomocí kartiček.
Britský malíř Stephen Wiltshire, který trpí autismem, začal malovat v pěti letech, dříve než začal mluvit. Jeho obrazy vynikají neuvěřitelnou realističností.
Autistické děti často kreslí to, co vidí před sebou, většinou s velmi dobrým vyjádřením perspektivy.
Chlapci rádi kreslí stroje, dopravní prostředky, zbraně. Normální dívky často kreslí postavy, domy, zvířata a své domácí prostředí.
NEWSWEEK; TIME, New York