Podle odborníků z Cambridge a Oxfordu trpěli Albert Einstein a Isaac Newton Aspergerovým syndromem !
Výstřední chováni, posedlost prací, problémy s komunikací a se vztahy - to jsou podle vědců projevy, které naznačují, že se u obou velikánů objevila forma autismu.
LONDÝN - Albert Einstein a Isaac Newton patří bezpochyby k největším osobnostem historie. Podle odborníků l univerzit v Cambridgi a Oxfordu však tito géniové pravděpodobně trpěli Aspergerovým syndromem - formou autismu.
Vědci pod vedením profesora Simona Barona-Cohena připouštějí, že již není možné učinit přesnou diagnózu, ale tvrdí, že výstřední chováni obou velikánů, jejich problémy s komunikací a se společenskými vztahy i posedlost. která se u nich projevovala ve vztahu k jejich zájmům, Aspergerovu syndromu nasvědčuje.
Aspergerův syndrom má mnoho společných symptomů s autismem, ale lidé, kteří jím trpí, zpravidla nemají potíže s vyjadřováním - mluví plynule. Neprojevuje se u nich také mentální opožděni. Ve skutečnosti mají tito lidé převážně průměrnou nebo vyšší inteligenci. Podle odborníků vykazoval Einstein známky Aspergerova syndromu již v dětství.
Mluvit začal až po svých třetích narozeninách, byl samotářský a často si pro sebe potichu opakoval slova a věty. Podle učitelů byl Einstein při výuce nesoustředěný. Později se z něj stal popletený profesor.
Einstein však měl několik blízkých přátel, vedl čilý milostný život a otevřeně mluvil o politice. ..Vášeň a hájeni spravedlnosti jsou s Aspergerovým syndromem zcela slučitelné. Pro lidi s tímto syndromem je největší potíž mluvit s někým jen tak," řekl pro New Scientist Baron-Cohen.
Přednášky v prázdné místnosti
Isaac Newton je podle vědců typickým příkladem člověka s Aspergerovým syndromem. Téměř nemluvil, do práce byl často zabraný do té míry, že zapomněl jíst, a ke svým několika přátelům se choval víceméně netečně. Lidé s Aspergerovým syndromem často mluví a mluví, aniž by se zabývali tím, zda své posluchače zaujali. To se projevovalo i u Newtona. Když nikdo nepřišel na jeho přednášku, vykládal látku prázdné místnosti. V padesáti letech se nervově zhroutil.
Ne všichni odbornici vsak s tvrzením Barona-Cohena souhlasí. Někteří se domnívají, že projevy, které Baron-Cohen vysvětluje jako symptomy Aspergerova syndromu, souvisí s vysokou inteligencí obou mužů.
„Netrpělivost s ostatními, narcismus a zuřivé plnění toho, co považují za životní poslání, dělá z vysoce inteligentních lidí samotáře a potížisty.
Klára Tylová
Lidové noviny, 2.5.2003